Říjen 2008

řijen 2008

1. října 2008 v 17:28 | Šárka
Za necelé září mám 400 km, snad jsem to dobře spočítala, opravdu na té mateřské jednomu zakrní mozkové závity. Umím počítat do 6, když mám puštěný všechny mladý,spočítat kolik masa objednat aby vystačilo na týden, pokud objednávami kolinka, tak i odčítat, já bývalá poštačka,
_______________________________________________________________________________________
1.10 ------------15km-------- Lhotka------
__________________________________________________________________________________________
2.10.------------32km--------Petříkovské rybníky, Průjezd Lhotkou začíná být komplikovaný,při zpáteční cestě jsme po zatočení za kapličku stáli tváří v tvář kozlu. Nehodlal se uhnout a naopak se pomalu přibližoval. Zabrzdila jsem na fleku a šla chytit předni psy. Na povel otáčíme se bylo pozdě. Začala jsem hlasitě volat,,Potřebuju pomoc, odehnat kozla, ti psi ho zakousnou!" O kus dále vyšla paní s motykou v ruce a velice rozvážně se přibližovala, psi mezitím spustili děsný řev, ani se moc nedrali dopředu, jen čekali na příležitost. Hluk přivolal i majitele kozla, mezitim se paní povedlo kozla odehnat za kapličku, ja jsem dále na nic nečekala, paní jsem poděkovala a zmizela. Jako uplně vedlejší se v tu chvili jevilo, že psi probudili právě uspaného Davida. Nevím jestli mám vyklidit pozice, nebo vytáhnout do boje s ovladatelností psů, poradte mi..

Ještě jsme potkali myslivce s flintou, hned za Lhotkou, vystoupil z lesa a překvapil mě, měla jsem ty dva netahavý na volno. Dupla jsem na brzdu a před ním psy dala na vodítko. Sice mi neodpověděl na uctivý pozrdav, ale usmíval se a nic neříkal a ještě se unhul. Když jsem jela za chvíli zpět, měla jsem je opět na vodítku a on tam stál po jabloní a krájel jablko.

Doma jsem zjistila že David ztratil novou zimní botu. Mám dojem že za tříhodinovou vyjíždku se toho událo celkem dost, detaily jako že se mi David po třech měsících počůral , mě moc nevadí, vozím sebou nahradní oblečení, a moc dobře vím že čůrá každých 10 km.
________________________________________________________________________________________
dva dny pauza
_______________________________________________________________________________________

5.10.-----------34 km----------petříkovské rybníky-botu jsem našla a nic se nepřihodilo
_______________________________________________________________________________________

6.10 -----------11km----------Šebastián
__________________________________________________________________________________________

7.10------------23km--------- za Lhotku, bez konfllktu
______________________________________________________________________________________

8.10.-----------25km---------petříkovké rybníky, na Lhotce nic, zato když jsme jeli domů, tak 5 metrů před námi najednou vyskočila kočka a metelila před námi po ceste dolů. My jsme meli za pár metrů zatočit do branky.Dupla jsem na brzdu a kára jela dolů smykem a byla zcela v moci psů. Řvala jsem doleva, doleva a oni opravdu nechali kočku kočkou a tam kde se má zatočit tak Barča zatočila. Mým řevem se vzbudil David, který usínal asi 10km, a spal tak 10 minut. To už bych chtěla ale moc, ne,dopoledne si užívat na káře a pak mít dvě hodiny pro sebe, ne? Jsem ráda že všichni zůčastnění zůstali naživu.

____________________________________________________________________________________________

9.10.-----------32km--------petříkovksé rybníky---pohoda---
_______________________________________________________________________________________
11.10----------12km---------okolo obory s danky--- jeli s nama jeste dve spřežení, z Budějic, jejich psi jsou zatím velmi mladí, ale až dorostou, tak bude i vic km, byli o trochu rychlejší, ale 6 SH s tříkolkou není nic pro mě.
_____________________________________________________________________________________
12.10 ------------------- v zápřahu nic, byli jsme s Janou Str. a dětma na pěší procházce, David ušel 4 km, pak ho Jirka odvezl domu na kole. Psům s to moc líbílo, nam taky.
______________________________________________________________________________________

13.10 .---------7km------okruh lom-----
________________________________________________________________________________________

14.10.----------10km----Šebastián, dnes na mě opět dýchla atmosféra dávné minulosti, dojížděla jsem domů už za tmy, v dešti, blátě, který cákalo až na děcka, Sviny jsou v dolíku a já jsem se kochala pohledem na rozsvícené světla domů a byla jsem ráda že mě tuhle parádu nevzaly ani děti, ty si hrály na strašidla z močálů a vyly..
____________________________________________________________________________________________

15.10.----------14 km---okolo Lhotky----odpoledne jsme šli ještě na pěší procházku, ušli jsme asi 4km, cvičíme se na celodenní výlet na Kletˇ. V létě psi na vodítkách moc táhli, tedˇjak je víc honím tak chodí mnohem lépe. Možná je to tím, že se třídají v nošení tři psích brašen, nosíme sebou stakeout, kladivo, svačinu pro děti a další.
_________________________________________________________________________________________
16.10 ----------11 km-----Šebastián, při výjezdu, kdy je Štěně na samonavíjecím vodítku kvůli kočkozoně, tak asi 40 metrů za brankou najednou upadlo a zůstalo ležet. Zastavila jsem na fleku a koukam, Štěně bezvládně leželo oči vytřeštěné a nejevilo znamky života. Za pár okamžiků ,,naskočilo,, pustila jsem ho z vodítka-kočky nikde nevideny- a nabízela jsem mu atˇzůstane doma, ale ono že ne a vesele a čile běžěla před námi. Většinu jízdy bylo dokonce před náma, pěkně vyklusávalo a bylo vidět že ho to těší. Škrtit na tom voditku jsem ho určitě nemohla, Štěně bylo na ůrovni předního kola, holt už to neni mladice,ve svych 14 letech..
_________________________________________________________________________________________

17.10.----------14 km-----Lhotka - Třebeč- mapuju si nezorana pole pro ev. sníh. Dnes bez Štěněte. Bylo doma na gauči a tvářilo se spokojeně.
__________________________________________________________________________________________
18.10.----------43km------Jiříkovo ůdolí, tentokrát měla hospoda otevříno, pak jsme se vydali na pěší obchůzku Blat, David to ušel úplně celé, psi si při pěší chůzi na vodítkách pěkně odpočali a jeli jsme dál. Výborné bylo ,že přes dobu největšího tepla jsme bud byli na obědě nebo pěšky a vyjeli jsme zpět až v půl páté. taky jak se cestou ochlazovalo a stmívalo psi nabírali větší rychost. Není nic krásnějšího než západ slunce při jizdě se psama. Bála jsem se jet přes louky za tmy, kvůli myslivcům a přálo mi štestí, na loukach jestě za tmy sklizeli jetel s traktorama.
______________________________________________________________________________________

19.10.----------18km----- Šebastián, až odpoledne. Dnes bylo Šteně s náma. neplánovala jsem tolik km, ale Štěně běžělo tak moc dopředu, že jsem musela za ním,jako kdyby mi chtělo dokázat že ještě není do starýho železa, bylo znat že ty dva dny mělo odpočinek. Nevím co dělat.. myslim že kdyby od ted bylo jen na zahradě, sešlo by ještě rychleji než když ho budu brat sebou a občas ho nechám doma. Teda je jasný že na ty delší jizdy bude doma.
_________________________________________________________________________________________

20.10.----------10km---- Šebastián. dnes jsme šli co tlapka tlapku mine, asi dám do zavodů v Novém domě přestávku, uvidíme jestli to bude nějak platný. Taky mám slíbenou k zapůjčení lehkou čtyřkolku. __________________________________________________________________________________________
24.10.------nic---nic----- opravdu jsem to vydržela, ale psi začali vyvádět, vyli když slyšeli jak dáváme nástavec na přívěs, bylo 22.30, propadli davovému šílenství když viděli jak nakládám auto. Uvidíme jestli ten odpočinek bude něco platnej. Do Votic chci zkusit pravý opak, běhat s nima až po pátku obvyklou dávku. Osobně si myslím že 20 km pro tyhle psy nic není.
_________________________________________________________________________________________


Včera jsem ztrávila půl dne v kuchyni- vařila jsem guláš, polévku, puding, Davidovo kaši na víkend a hlavně tři kila kuřecích křidel pro psy, pak jsem je obrala a maso s vývarem rozmixovala. Přidala jsem olej. Pojala jsem ten vývar jako přípravu napájení na Šediváka, Tak jsem zvědavá jestli jim to bude chutnat.
__________________________________________________________________________________________

26.10.-----33 km-- za dva dny na závodech v Novém domě. Psi běžěli dobře, jsou taková stálice, to mě nepřkvapilo. Pro mě mělo největší význam, že jsem byla schopná dojet autem těch 190 km bez cizí pomoci, sice jsem dvakrát zabloudila, ale vždy jsem se i s přívěsem dokázala otočit. Překvapilo mě, že lidi nejsou zvyklí na vodění vice psů na procházku. Prý je mám vychovaný a oni se podle mě chovali na voditkách hrozně. Táhli, přeskakovali se motali se, máme se co učit. Jinak to byl moc pěkný vydařený závod
______________________________________________________________________________________

27.10.---14km------Šebastián, chtěla jsem ujet víc, ale podcenila jsem oblečení a byla mi zima

_____________________________________________________________________________________

28.10----11km----Šebastián, jela jsem s oběma dětma za tmy s čelovkou, Ivetka měla taky baterku a překvapili mě stromky přez cestu, naštestí do kopce. Zpět jsem jela po příšerně drncavé cestě, psi hrozně makali , navíc jsme v lese potkali zaparkované auto, no prostě jsem se bála.Jinak dobrý. Co jsem viděla chování psů na závodech, mám doma poklady..


__________________________________________________________________________________
29.10.---17km----okolo Lhotky-----

___________________________________________________________________________________

30.10.---17km----okolo Lhokty, ale jinak než včera
___________________________________________________________________________________

31.10.---41km----za petříkovkslé rybníky k Bynovu. Potkávám místa kde jsem nebyla několik let, vzpomínám kde jsem píchla,kde mi odešla tříkolka, kde jsem potkala chlápka který mi káru opravil. Kdyby mi někdo tenkrát řekl že se v ty místa vrátím až s druhým ditětem, myslela bych si že se zbláznil

434 řijen, celkem 834 KM