prosinec 2008

1. prosince 2008 v 8:37 | Šárka
Za listopad mám 447km, od minulých měsíců 834, celkem 1 281 km.
_______________________________________________________________________________________

Poslední listopadový den jsem ztrávila ůklidem na zahradě,hovínka, zahrabavání děr, sbírat rozkousané kousky čehosi, klacíky, kusy kukuřic, ve výběhu u psů taky větší ůklid, Pak jsem asistovala manželovi při ůdržbě čtyrkolky, musela jsem skočit k sousedům si půjčit 7 klíč, tak malý jsme doma neměli. Na tyto práce jsme měli dokonalé podmínky, Ivetka byla u dědy, David vyspával od 11.30 do 16.30, měl spánkový deficit z toho jak přes týden spí okolo půl hodiny v káře, ráno ho vždy vzbudí jak se Iveta vypravuje do školy, večer chodí spát okolo půl osmé taky s Ivetkou.

Manžel uklízel auto--rozuměj našeho dalšího člena domácnosti jménem Modrá škodovka--a doporučil děti vozit v přivěsu se psy, protože ani v dobách kdy pouze 4 psi jezdili na zadních sedačkách, nebylo to auto tak zasviněné. Dolil olej, pochválil za nové řetězy, koukal do motoru a řekl že se bude muset poštelovat spojka.
__________________________________________________________________________________________

1.12. ----21km---- jela jsem tak málo kvůli Štěněti, který dneska běželo s náma.
_________________________________________________________________________________________

3.12.-----34km-----Petříkovské rybníky. Uvědomila jsem si tento střet zájmů-psům se nejlépe běží když je pod nulou, ale to zas je Davidovi na sedátku zima. I když jezdím tak, aby do toho vyšlo jeho spaní, tak nedám v mrazech víc jak 35 km a to ještě David po probuzení neprotestuje když zůstane ležet ve spacáku a v dekách. Už takhle do oblekám do dvou oteplovaček , tří budn, ještě na něj špendlím deku. Uvažuju nějaké vyhřívané dece.
______________________________________________________________________________________

4.12.---15km-----Tento den se obzvlášť vyvedl. Začalo tím, že Iveta ráno zaspala do školy a já jsem se nechala uprosit, aby zůstala doma, Tetno školní rok první zmeškaný den. Takže jsem měla doma obě děti. Jak se bavili viz rajče den d. Potom jsme ale vyjeli na vyjížďku. Protože Deninka už dlouho hnila doma, tak jsem ji vyhodila taky ven. Většinou si pochvíli bloumání po louce zaleze zpět na zahradu. Neplánovala jsem víc jak 25 km, vzala jsem sebou i Štěně. Když jsme byli asi na 8 km, tak najednou Štěně nebylo. Neutíka za zvěří, ale prostě se po něm slehla zem. Dojela jsem tedy na hráz ve Lhotce, tam ale byl klid, žádné známky ani po Štěkátku, ani po krveprolití. Otočila jsem to a jela jsem domů. Potkali jsme ho jak se louda směrem k domovu na 3 km. Rozhodla jsem se tedy jet ještě na Šebastián,měli jsme málo km. Psi při povelu ke směru od domova trochu zmatkovali, několikrát jsem je musela navádět, ale dohodli jsme se a v okamžiku kdy jsem začala pociťovat něco jako pýchu jaké mám skvělé psy, že se dají takto otočit mi zazvonil mobil. Volala kamarádka, že potkala Deninku ve městě. Takže jsem se opět otočila a vydala se pro babču. Jsem rozhodnutá příští dny prožít lépe
________________________________________________________________________________________

5.12.---35km-----Petříkovské rybníky. Na hrázi ve Lhotce opět ovce. Když jsem viděla jak psi stojí mírně přikrčeni, hlavy trochu skloněné, rozhodla jsem se to objet. Tohle jejich chování mi nahání hrůzu.Nejde o to že by neposlechli, zůstali na povel stát. i se otočili na slova,, otáčíme se,, ale vidím na nich, něco jako-jednou nám to nestihne zakázat a sama ví, že jak se pro něco rozhodnem, není síla co by nám v tom zabránila. Když jsem jela zpátky už tam ovce nebyly. Jinak pohoda
______________________________________________________________________________
8.12.---31 km---Petříkovské rybníky----
__________________________________________________________________________________

9.12.----42km--- Jiříkovo ůdolí, je to pokračování petříkovských rybníků. dopsáno druhý den- večer jsem se strašně vyděsila. Běžně mám psy pustěné po celé zahrdadě a kdykoli vyjdu ven, už nějaký otravuje, kouká co by sežral, a teď jsem šla vyhodit bio na kompost-mňam- a nikde nikdo, volam, psi, kde jste? nic. Jdu do předu a stále nic. To už jsem zařvala trochu hystericky, koukala jsem v měsíčním svitě na vedlejší louku, taky nic a najednou byli u mě všichni s výrazem- ty jsi nějaká hysterka, ne? Je možný že po výkonu spali pěkně do sebe přitulení a nikdo to nechěl porušit. Potom za nějakou dobu přijel Jirka z práce a já koukám, že zajel autem dovnitř aniž by mě zavolal ke psům. Říkal že poslal na místo a oni šli. Že by po roce a půl nastalo tolik očekáváné ůdobí vychovaných psů??
_____________________________________________________________________________

10.12.----42km----Petříkovské rybníky k Byňovu. MY ŠŤASTNÍ KDO JSME PŘEŽILI--dopíšu pozdějc. Nějak se mi za tuhle jízdu nahromadily nečekané události. O některých jsem přemýšlela jestli je zamlčet, ale pak jsem se rozhodla že ne.

1) když jsem na druhém km potřebovala zabrzdit, zjistila jsem že mám přimrzlou brzdu a tak jsem na vedlejší slepou silnici ke hřbitovu vlítla nekontrolovatelně. Nic nejelo, dobrý--

2) potkala jsem na 17 km dva divočáky. Jen se mihli a zmizeli v lese. Rozpoznala jsem je zcela zřetelně. Za půl km v dáli přede mnou se na cestě objevilo tmavé zviře, jako štíhlý divočák s malou hlavou, zůstalo to stát a koukalo to ta nás. Krve by se ve mě nedořezal, jak jsem se vyděsila a nakonec se z toho vyklubal německy ovčák, v pohodě.

3) zcela neškodná epizodka s dvoukilometrovým tryskem po hrázi po stopách koně. Dojeli jsme ho, v pohodě.

4) David se vzbudil na 30 km a chtěl posadit. Zastavila jsem, dala jsem ho vyčůrat,2 psi mezitím polehali, dala jsem Davidovi moira kuklu a další zateplovací oblečky, přikurtovala, nedala helmu a vyjeli jsme. Po 20 metrech si David všiml že nemá helmu a chtěl ji. Zastavila jsem, vyzula se z rukavic a jala se nasadit Davidovi helmu. Káru jsem měla zabržděnou. Najednou se psi v loveckém vzrušení rozhodli vléct káru smykem. Nenasazena helma spadla na zem, naskočila jsem na káru a po 10 metrech si vynutila zastavení. Bylo vidět, lovci začali lovit. Nechala jsem Davida sedět na káře a šla ji přivázat ke stromu. Podařilo se, ale jak psi opět zabrali, tak kára začala opisovat kružnici a i s Davidem se překotila ze svahu na bok. David hlasitě protestoval a ukazoval psům ty ty! Odepnula jsem ho a vyvedla nahoru na cestu. Pořád dělal psům ty ty. Posbírala jsem všchny naše náležitosti nasadila Davidovi helmu když stál na zemi a se slovy teď se ukažte jsem vyrazila. Bylo to slušné tempíčko, fakt.

konec událostí

Z dnešního dne si beru poučení-
1) David VŽDY BUDE mít helmu než ho posadím na káru

2) ti psi by potřebovali aby s nima občas někdo trochu vyjel na pár kiláčků!!

__________________________________________________________________________________________

12.12-----15 km----Šebastián, kvůli Štěněti, aby mohlo jít s náma. Co se to děje s mými psy? Dnes na druhém km jsme měli přez cestu padlý strom. Nevadí, tak káru přetahnu a protože na Davida šlo spaní tak jsem se rozhodla ho potom uložit. Proto jsem ho sundala z káry na zem. Přední kola sem přetahla v pohodě, vlastně zadní taky, kdyby.....no kdyby ti pitomci nezabrali a s nezabržděnou karou beze mě se rozběhli. Prostě mi utekli a na moje volání stůj nereagovali!! Asi za 40 metrů se kára napasovala předkem o strom a zůstala stát. Psi taky, lana mám dobré, kevralové a jištění.

Davida jsem uložila, psům vynadala a slíbila že se v kopcích ani nehnu. Celkově ti psi mi prijdou že nějak zdravli, bývali to takoví salámisti, kde se to v nich bere?? A co moje pověst vychovaných psů??

Mám koupený tachometr, musím Jirku přimět aby ho instaloval, jsem moc zvědavá na údaje
_______________________________________________________________________________________

13.12.-----------------------------Nic, za to jsme ztrávili skoro 3 hodiny motáží tachometru. Museli jsme odmotnovat disková kola, Jirka vyvrtal závit a usadil to malé kolečko. Pak vyrobil z páskoviny úchyt na čidlo. Při tom narážel na různé problémy jako jsou- krátý závit šroubu, to vyřešil tak že ho zvětšil ?závitnicí? asi. Pak následovalo omotání vodicího drátu izolačkou a nakonec jsme umístili sčítač na spodní trubku káry.

Nějak mě zlobí pismo, nekde jsem neco zmačkla...
Nyní je tachometr hotov a i když bych vyjela bez Davida, prostš nemám odvahu zapřahout ty šílence za tmy.Tak zitra
______________________________________________________________________________________
14.12.-------20,6 km----průměr 9,5------max 34,9-----doba jízdy 2.10 petříkovské rybníky. Dnes asi 20 metrů dále než byl minulý incident se odehrál náběh na další. Při jízdě najednou psi vypálili o mnoho rychleji a za pár metrů zas o hodně zpomalil, k tomu je vyprovokolval Pesíček, něco c
čuchal. Přejela jsem hlavní šnůru, zastavila a vtom se přední psi začali otáčet do zadních. David spal položený, to mívá helmu sundanou. Neměla jsem chuť ho lovit z rybníka, naštvala jsem se, kousla hlavního aktéra do ucha, použila jediny mushersky povel, ktrerý zabírá a bylo po loveckém vzplanutí. Doufám že až začne David mluvit tohle slovo si nezapamatuje. Dále už naprostá pohoda. Jsem přesvědčená že přiděl špatných událostí je nutno vyčerpat.

_______________________________________________________________________________________

15.12.-------20,8 km---průměr 9,5-------max 30,7-----doba jízdy2.10 petříkovské rybníky BEZ KONFLIKTU

______________________________________________________________________________________

18.12.------25 km------průměr 9,7--------max 26------ na šestnáctém km přestal ukazovat, nějak mu ty sra.ky nesvědčí. Domů už to bylo spíš po mirném sjezdu.

__________________________________________________________________________________________________

19.12.------20km-----tachomer fungoval první dva km. Dnes na nás zaútočil vlčák. Moji psi se chovali absolutně vyrovnaně, takže nedošlo k žádnýmu poraněn

____________________________________________________________________________________
20.12-------15km-----Šebastán, s oběma dětma v děsnech sr.čkách. Taky s náma běžěl nějaký cizí pes-samec- a tvářil se že s náma běhá odjakživa. Nepovedlo se mi ho odehnat a ted je uvázanej venku za sloupek, protože se dobýval za fenkama.
________________________________________________________________________________________

22.12--------25KM--- Olesnicke rybniky. Doufám že ty svátky nějak přežiju. Zlatý všední dny kdy mám až do 15.00 na starost jenom Davida a sebe.

___________________________________________________________________________________________

24.12.-------12 km--- Šebastián-----Den mého vysvobození se blíží. Každým dnem. Jsem schizorfenik. Vařím peču,komunikuji s navštěvama a přitom jsem duchem nekde v lese se psama. Aspoň že jsme se pak jestě odpoledne dostali s dětma a se psama na večerní procházku. Šli jsme nadělit zvířátkůmdo krmelce

___________________________________________________________________________________________

27.12.--------14km---- Šebastián---pohoda, včera jsme byli na pěší vycházce, David šel pěšky asi 4 km pak ho Jirka nesl. Psi jsou na pšších vycházkách absolutně šťastní


___________________________________________________________________________________________

28.12--------12,4km----prům 8,9.....max.....28,9....výlet do Čeřejova ,za účelem nalezení geokeše, Ivetu jsem ze sebou do kopců táhla na kole na samonavíjecím vodítku a s kopců jsem to kvůli zmrazkám a spícímu Davidovi nemohla pustit víc. Jinak pohoda. Dozvěděla jsem se že mým dětem se říká fridexáčči, tj nemrznoucí děti. Jak je zmrznuto, tak mi konečně funguje tachometr
________________________________________________________________________________________


29.12.--------------------------věnujeme se pěší turistice, byli jsme na Kraví hoře, bylo tam asi 5 sm sněhu, paráda na pohled, modrá obloha, sluníčko ,vítr, no prostě náádhera největší. Ušli jsme asi 4 km, David to šel uplně celé. Už vím, že je třeba mít sebou čokoladky a pitíčko, zvlášť při výstupu nahoru. David chodí na dospělé šíleně pomalu , ale já vím že odteď bude jedině lépe. Psi jsou z tohoto krok-sun-.stát- nadšení

______________________________________________________________________________________

30.12.----25,6km----prům 10,9 ......max26,8 ...Olešnické ryb
____________________________________________________________________________________

31.12.--------------------------kamarádka Jana je nepoučitelná, pořád má zájem s náma chodit pěšky a přitom ví že naše chůze je velice pomalá, šli jsme s Davidem a psama 4,5 km pěšky. Poté David posílen dvouhodinovým spánkem, vpohodě silvetstroval s náma do dvou do rána-

___________________________________________________________________________________

Na začátku měsíce to vypadalo slibněji, jak jsou všichni přes svátky doma, tak je to pro mě náročnější, futr vařit a taky je třeba aby ty děti chodily drobet pěšky,aby se vylítaly

No nakonec sečteno to neni tak hrozný, ale už se těším na příští týden, bylo to 424 km
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hrobnice Hrobnice | E-mail | Web | 10. prosince 2008 v 20:40 | Reagovat

...no pěkně vám to jezdí...jen by to ještě chtělo ten sníh!

2 eva eva | E-mail | 11. prosince 2008 v 17:22 | Reagovat

Tak toho 10.12.jste si tedy výlet užili  :-)) musela jsem se smát :-)),byl by z toho hezkej námět na pravej českej film :-)).

Jinak ,to víš, holky běhaj každej den okolo 30km,kdo to z musherů svým psům umožní.Myslím ,že jsi jedna z mála.Za chvíli budeš dávat 50,60,70......až jednou přijedeš ke mě :-))a na to se moc těším. :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama