Srpen 2009

Psí ponyexpress

24. srpna 2009 v 11:05 | Šárka
22.8: 2009 jsme se účastnili dog-expressu.

Akce to byla spíše komorní, sešli jsme se v sobotu ráno ve Studánkách u Vyššího Brodu, v tom samém počtu co minulý rok.

Bylo to: Sára Polankých s Lukášem, Mirek Kremlička coby šerif a Kovboj s Petrou Proch. Ti jeli kazdý se svými psy, takže 4 spřežení.
Za drobného deště jsme vyjeli autama se psama a kárama směr Lipno. Minulý rok tam moje škodovka řekla, že jeden kopec je moc dokopce a museli mě tlačit. Proto si káru se psama zapřahnul za sebe Kovboj. Když viděl, jaký mám obavy, aby kára moc naházela, nabídl mi abych jela v autě s ním. Myslím že toho hned za první dírou litoval.

Po cestě autem jsme se vyhýbali jinému autu a jak jsme sjeli s krajnice, ozvala se děsná rána a zlověstné syčení. Zastavili jsme a koukali, co se děje Syčení ustalo, ale ráfek nesl stopy setkání s něčím tvrdým. Kremličků autu se stalo to samé.
Tak vzali hoši kladivo a ráfek zabušili do původní polohy a jelo se dál, naštěstí duše neušla uplně, jen si trochu ufoukla. Nechápu to, ale bylo to stejné u obou aut. Jen naše uzounká škodovka, kterou řídil Jirka , se vešla při mijení na silnici.

Dojeli jsme do Loučovic, kde jsem měla začátek mojí etapy, 4 km dokopce. Sára s Lukášem si tam přivázali špagátkem chladič k autu, aby jim neupadl, ponechali nám zde nárazník a vyjeli dál. My jsme sklopili čtyrkolku, zapřahli psy a čekali až Sára se spřežením přijede.

Za nějaký čas opradvu přijela, předala nám balíček s poštou, pohledama s Ponyexpessu.

Protože jsem jela kus po hlavní silnici, pomohla mi Petra s Kovbojem tím, že zastavili na těch 100 metrů provoz, pak už jsem zapadla do lesa a začalo se stoupat.

Po 4 km jsem předala poštu Petře a ona jela dál. Ivetka si se čtyrkolky přesedla do auta ke Kremičkům a já jsem s Davidem jela s odstupem za Petrou. Dojela jsem na další místo předávky, kde poštu předávala Petra Kovbojovi. Tem mi pak ujel, prece jen už byli psi trochu ušlí.

Mezitím se zatahlo a začalo pršet. Davida jsem zaigelitovala a bylo to v pohodě. Bylo to už jen dva km do Studánek.

Kousek před Studánkama jsem potkala Mirka jel mi naproti, prý odebrat Davida, aby nezmokl. Nebylo to třeba, máme vymyšlený systém pláštěněk a igelitů.

Jediný, kdo byl úplně mokrej byla Iveta a to jela za deště autem, vůbec mokrá být nemusela.

Převléknout Ivetu, sebe a hup do sebe s grogem, dost se ochladilo. Tak jsem si dala ještě jeden a hned jsem měla slušnou opici.

Potom následovaly ukázky westernové dovednosti, bylo to moc pěkné a uplně jsem koukala, co Kovboj se svým koněm-Whisky jsméno jeho- dokáže. Kůn si na povel lehal, nechal si manipulovat s kopyty, naprostej pohodář. Okolo padaly rány bičem, střelba a kůn ani brvou nehnul. Říkala jsem si, jak může vědět, že ho ten kůn nekopne, neuteče, když ho nedrží a došlo mi, že přesně takovýhle otázky mají asi jiní lidé, když vidí, jak vozím děti na káře. Ten pocit souznění, týmové práce se nedá vysvětlit, to se musí prožít.

To samá důvěra byla mezi Kovbojem a tím koněm. Dokonce kůn projel několikrát přes hořící slámu.

Potom jsem svezla pár dětí v káře se psama, jelikož jsem musela jet těsně okolo králíků v phrádce, dělala mi Ivetka vodiče.

Večer přijeli muzikanti,byla dobrá zábava, hráli a zpívali moc pěkně a po půlnoci jsem se odebrala do stanu spát.

Ráno o půl osmé vyžíděl Kovboj s koněm směr Lipno s poštou zpět.

Druhý den jsme ráno ještě chvíli poseděli a pak jsme se vydali podívat se na Lipno a v podvečer jsme byli doma.

Srpen 2009

1. srpna 2009 v 18:29 | Šárka
1.8.-------Všechno jednou zkončí., tak, jako mi před měsicem zkončila mateřská dovolená. Bylo to pěkný, ale cítila jsem že je načase abych se zabývala ještě něčím jiným než dětma, domácností a psama.

Měsíc jsem pobyla jako nezaměstnaná a dnes jsem nastoupila do místního obchodu jako prodavačka, zatím na zkušební brigádu a pak se uvidí. Abych se měla čas se s novou situací vyrovnat, odjel zbytek rodiny k babičce. Děti u ní budou dva týdny.

pracovní doba je od 6.30-14.00, a nebo 14.00-21-00 zvlášť od směny odpoledne si slibuju větší zapojení manžela do péče o děti. Občas se děla sobota a neděle, už jsem sondovala jak dopředu si mám zajistit volno na dogtreky, jestli tam teda vydržím. Nemám totiž žaludek na nějaké věci----:((.

dnes jsem vyběhla se psama ráno v po půl šesté na 3 km. Až budu vypravovat děti do školy a školky bude to horší. Tohle období, kdy už nejsem doma ale děti jsou malý natolik,že nejsou schopný se sami vypravit, považuji za nejtěžší období.

Ale jak to zpivají Hoptropáci? Přece : Raz dva tři a nebo umři a pak na západ se žeň!!

Za projevenou soustrast k postižení pracovním procesem předem děkuji.
__________________________________________________________________________________

3.8.-----6 km, ráno před prací, odpoledne 4 km pěšky.
____________________________________________________________________________________

4.8.-----------nic, ráno když jsem slyšela ten slejvák na oknech, spala jsem dál a celé dopoledne propršelo. Dnes jsem měla odpolední.Snad zítra. Ze dnešní směny jsem nejméně utahaná. A přitom jsem se nezastavila.
____________________________________________________________________________________

5.8.-----------12 km.-----------v práci děsná buzerace, vypadá to, že skončim hned jak přijedou děti. Další pracoviště, kde se nesmí držet pauza na jídlo
__________________________________________________________________________________

6.8.------------7 km---------- a 2 km pěšky---v obchodě jsem zkončila. Holt jsem neschopná, protože po třech dnech nevím všechno. Mám několik typů na další práce, tak uvidíme.
__________________________________________________________________________________

8.8.-------------------------14 km pěšky
__________________________________________________________________________________

9.8.------12 km, po stopách včerjší výpravy, za ztraceným repelentem.

Dnes jsem byla od 5.30 do 16.00 vypomáhat stánkařům na pouti a celkem to šlo.
___________________________________________________________________________________

12.8------13 km---------------
_____________________________________________________________________________________

13.8.------11km----------------------
____________________________________________________________________________________

14.8.------11km----------ty rána jsou fakt nádherný.
____________________________________________________________________________________

15.8:-------------------4 km pěšky
____________________________________________________________________________________

16.8.-------8 km----večer,před setměním. Kamarádka do mě furt hučela, že mám jen jednoho lidra, že je to chyba a at´ si vychovám s řad plebejců náhradníka, navíc se Barča místy začala flákat. Mě to nevadilo, za to mám od ní skoro 100% jistotu, že mi dělá LÉVO-PRÁVO . Dneska jsem si řekla, že to zkusím prohodit. Dopředu šla Esinka Jančíková a Barča šla před káru. Jeli jsme po notoricky známé cestě, ale i tak bylo vidět, že to není ono, Eska očuchávala kde co, vymetla každou kaluž, ale jeli jsme. Kilometr před domovem jsem si řekla, že pokud mám na káře Davida, potřebuju mít jistotu, že i ten sjezd k domu bude v bezpečí a radši at´se Barča občas fláká, ale v případě paní Kočkové-paní co chodí venčit kočku se psem- Barča jako jediná má morální kvality strhnout celé spřežení do vrat a ne za kočkou.

Jeli jsme dolů, Kočkopaní nikde, smívalo se, když tu najednou z našich vrat vypálila kočka a o kus dál stála se sousedkou povídá paní Kočková! Začala jsem řvát DOLEVA a zadáci vůbec neměli chut´ nalevo, jediný kdo správně reagoval a strhnul všechny byla Barborka.

Nechci ani domyslet, jak by to dopadlo, kdybych tam tu Esku nechala. Andělé strážní mě osvítili a proto jsem nahoře ty psy vyměnila.

Dneska jsem byla opět na pouti, vstávala jsem ve 4 hod ráno, jízdu na motorce už zvládám lépe.

Nejen pro Katku- je to tak, že i vepředu mám dvě, bývá tam Lidunka, ta samá co je vedle Barči, ale je to pracovitá fena, ale.. mno kolohnát Lidunka je taková duše prostá, hodná, vlastního názoru nemaje... Takže Barče vůbec nepřekáží. Ale že by se něco naučila, to si nedokážu představit. Takže jsem s Eskou nechala Laduši, ale přišli mi jak Pat a Mat.

Třeba mi Lidunka bude za 13 let učit nové lídra. Kdo ví..
__________________________________________________________________________________

17.8:-----------------------------------4 km pěšky
___________________________________________________________________________________

18.8.------------------------------------8 km pěšky, výlet na Kraví a Kuní horu. Bylo to vydařené.
_____________________________________________________________________________________

Léto budiž pochváleno, až bude za námi. trávím celé dni s dětma u rybníka. Je to veřejné koupaliště, takže bez psů.Pěknej vopruz.

Mohl by někdo vysvětlit mým psům, že je vlastně týrám, když je zapřahám v teple, nebo beru na výlety? I v tomto horku, jakmile vyndám z domu tašku s věcma na koupání, psi ožijou, nastane vlna vzrušení a psi se shromáždí vepředu u branky u přívěsu.

Zítra jedem na psí Pony expres do Studánek. Akce Mirka Kremličky
_____________________________________________________________________________________

22.8.------- 12 km na psim ponyexpresu
_____________________________________________________________________________________
25.8:-------------Dnes v noci jsem byla psy jednou napomínat z okna, aby byli zticha. Pomohlo to a štětok ustal. Ráno jdu pustit psy a nestačím se divit. NOVÝ plot mezi zahradou a výběbem protlačen směrem do výběhu. Všichni psi jsou tam kde mají být. Mávají ocáskama a Johan Jančík má v tlamě ježka.

Tak už je to tady! Slyšela jsem že běžným haskounům pletilvo nestačí. Tihle pitomci naštěstí zůstali ve výběhu a vůbec jim nedošlo, že by se ta díra taky dala použít k útěku. Sice jen na zahradu, ale i tak...

Za chvíli musím jet do Budějic a musím nechat psy puštěné po zahradě. Nechi aby přišli na to. že se dám chodit něčím jiným než brankou.


_________________________________________________________________________________

28-29.8------------------------------------------------82 KM na Stezce vlka
___________________________________________________________________________________