prosinec 2009

1. prosince 2009 v 21:40 | Šárka
Za listopad 179, celkem 555 km.

Bojuji s nedostatkem energie (své vlastní), s přebytkem energie dětí ( mých vlastních) nedostatkem času a financí.. Na ten poslední nedostatek jsem byla celkem zvyklá, ale vždy jsem disponovala alespoň časem a při troše fantazie se dalo vykouzlit chutné jídlo i za pár šupů, když byl na to čas.

Proto jsem se rozhodla, po důkladné rozvaze, že zanechám práce v Českých Budějovicích, jelikož mi po třech měsících ježdění do Budějic odešla motorka, (asi propálený píst, říkal manžel) a na ježdění autem nemám, autobusem bych nestíhala školku.

Vzala jsem si roznášení letáků ve Svinech a doma nasadila úsporný režim. Dětičky se divily, když jsme ráno vyšli do školy a školky pěšky i se psama. Dogtrekaři, třeste se!! Do jara budu vytrénovaná jak na chůzi tak na zátěž..
_______________________________________________________________________

1.12.-----------------------------3 km pěšky
____________________________________________________________________

2.12.-----------------------------3 km pěšky
____________________________________________________________________

3.12.-----16 km----------------
____________________________________________________________________

4.12.-----16 km----------------
_____________________________________________________________________

5.12.---------------------------4 km pěšky
_____________________________________________________________________

NIC, -----polovina naší rodiny- já a Ivetka krchláme a prskáme. Chlapi se zatím drží
______________________________________________________________________

7.12.-----16 km--------------
______________________________________________________________________

13.12.-----4 km----------Celý týden trvalo, než jsem se zbavila nachlazení. V pátek jsem si v Hudy koupila boty na saně, za 2 500,- . Dále jsem si pořídila lanka a popruhy a začala jsem z nich dělat lajny s kovovými lanky, abych nemusela na Šedivákovi sebou tahat stakeout.

Ještě jsem si koupila druhou baterku 6V 3810 Led. Včera jsem přiměla Jirku, aby mi vyrobil novou bedýnku na čtyrkolku a sundavací nástavec na ty dvě světla.

Jela jsem to potom za tmy vyzkoušet. Jak bylo trochu sněhu, svítilo to úplně skvěle. Přsně podle mých představ. Jednom jak kára stála tak dlouho a začalo mezitím mrznout, zamrzly mi brzdy a budˇ brzdily pořád nebo vůbec. Tak jsem to radši brzo otočila.

Taky jsem začala po troškách připravovat vývary na Šediváka. Jak přituhlo a napadlo, opustila mě ,,dogtreková,, a začala jsem se těšit na Šediváka.

Vyspravila jsem si stávající lajny.Prostě už je to tady. Mám dva cíle. Zúčastnit se Šediváka a Nonstopu. A když budou peníze tak jěšte České kanady, jestli bude sníh
_________________________________________________________________________________

15.12.---------------------Příděl špatných událostí je nutno vyčerpat. Nejdřív jsem byla nemocná já, pak jsem neměla v pojíznou čtyřkolku a dnes když jsem chtěla zapřahat, zjistila jsem, že Barča má pokousanou přední tlapku a to celkem dost. Aspon mě to jak prokouslý přijde, má to protiskus.. Hned jsem žhavila telefon na veterinu,popsala jsem tu ránu a protože bylo 22.00 hod, bylo mi doporučeno to nechat na ráno. Ach jo, bez Barči vyjet nechci, a než se tlapka uzdraví--doufejme že ano-- tak bude akorát Šedivák. V lepším případě.
_________________________________________________________________________________

16.12.-------------------Tedˇ, 9.30 jsem přijela z Budějic ze zašitou Barborou. Veterinář tovidí optimisticky, mělo by se to zhojit a bez následků. Barča měla narkozu a začíná se doma probouzet. Když jsem přijela. položila jsem bezvladnou Barču přede dveře domu a šla napojit teplou vodou s olejem a sádlem zbytek psů. Najednou koukám, že se k pití dostavila i potácející se Bára. Moc nepila, a když jsem jí odnesla domů, zase si lehla a spí. Dýchá pěkně a pravidelně.

Ty jo, tahkle jsem neprožívala ani Ivetky šití na Votických závodech.
___________________________________________________________________________________

17.12.-----14 km------prům 6,6 -----max 22,5-----Bez Barbory. Hrozně nerada, ale pokud jsem chtěla vyjet, nic jiného mi nezbylo. Šoupla jsem Barču se Štěnětem domů a vyjela jsem s Davidem. Otestovala jsem nové boty, fakt mi v nich nebyla zima, jela jsem notoricky známou trasu, vepředu byl Johan s Laduší, asi desekrát jsem je přetahovala na správnou stranu, začuchávali se...Myslela jsem si, že se Barča fláká, ale tedˇ vidím že je dobrý manažer-- motivuje plebejce k dobrým výkonům a když je třeba i tlapičku k práci přiloží.

Když jsem přijela domů, Barče se ani moc z domova nechtělo, vypadala že si to náramně užila. Vysloveně jsem jí musela vystrčit

Poprala se s Johanem Jančíkem, měl trochu kousanec za ušima. Vypadá to, že se Barušce zacelí i pochroumané ego, už zase mává ocáskem.
_____________________________________________________________________________________

19.12.----------------------------------3km pěšky, i s Barčou.

Včera jsem si rozbalila krásný vánoční dárek. Byl zabalený nejdřív v hnědé pásce, pak následoval bílý obal.. Obsah byl krásně sešitý zelenou nití, bez známek hnisu a držel pěkně při sobě. Ano, byla to Barboří tlapička. Převázala jsem jí to, Baruška je vzorný pacient, nekouše si to a když jsem jí to doma převazovala, nenuceně se uvelebila na koberci a na zbytek smečky zvysoka kašlala.

Vánočním dárkem to nazývám proto, že těch 500,- měl Jirka původně na dárek pro mě.

Už pěkně vyšlapuje a mě se zlepšila nálada. Po večerech zapošívám lanka do lajn a těším se že zas bude dobře.
___________________________________________________________________________________

20.12.----------------------------------7 km pěšky

___________________________________________________________________________________

22.12.----------------------------------4 km pěšky, rozděleno na dvě vycházky, jedna dopoledne, to šlo s náma i Štěně, šlo moc pěkně a s chutí, poslední pár dnů jsem začala uvažovat o tom, jestli se už netrápí, a ted mě překvapilo. Ale odpoledne už s náma jít nechtělo, těžce si sedlo, že nikam nejde.

Barče můj obvaz spadl, takže má tlapku nezavázanou, proces hojení pokračuje krásně. Je zvláštní, že mezi Johanem a Barčou nepozoruju žádnou nevraživost, hrají si spolu, olizují se, jako kdyby se nic nestalo. Johan je raflej jen tak, že je to poznat při bližším ohledání. Myslím si, že Barču držel za packu v zubeh a ona sebou prostě škubla a proto to povolilo.

Musela jsem přerušit šicí práce na lajnách, protože obhod se spojovacím materiálem má otevříno od 4. ledna.
______________________________________________________________________________________

23.12.-----------------nic, přesně se opakuje scénář z minulých vánoc. Dočkám se,slibuju si. Svátky zkončí.
____________________________________________________________________________________

24.12.-----------------------------------4 km pěšky. Štěně se seřadilo u branky že jde taky, Jirka řekl že ho bude hlídat aby se neztratilo. Šlo pěkně, ale když jsme zastavili , tak si Štěně lehlo, jako že bude spát.

Pesiček v lese vyhnal na strom toulavou kočku, za nějakou dobu se tam vrátil a šnafal na celý les. Mezitím Štěně šlo za jinýma lidma, potom půl kilometru před domem se Štěně otočilo a vracelo se do lesa, mezitím jsem sháněla Pesíčka, a než jsme přišli k brance, byli jsme opět kompletní.

Večer dokonce bylo Štěně v boudě. Ještě mu to trochu myslí
___________________________________________________________________________________

25.12.----------------------------------------------Dnes jsme vyndavali stehy Barče. Využila jsem k tomu návštěvu švagra, vzala jsem Barču dovnitř, Jirka nastavil lampu, že jeden z nás bude vyndavat a dva držet. Barča se ale svalila na koberec na záda a hlavou na Jirkovi si to docela užívala. Jen při jednom stehu sebou trochu cukla. Rána se ani trochu neotevřela.

Doufám že přiděl špatných událostí je pozastaven až do odvolání
________________________________________________________________________________

26.12.-------10 km-------------Příděl špatných událostí nebyl vyčerpán. Dnes jsem popojela asi deset metrů a zjistila jsem že mám prázdné kolo. Tak jsem dala psům povel zpětný chod a Jirka mi kolo dofoukal. Mezitim jsem radši vzala sebou obě baterky, bylo po půl třetí..
Psi běžěli báječně a na desátém km najednou kára prudce zajela do strany a já koukám že přední kola jsou poněkud šejdrem. Další ohledání ukázalo zlomený čep na přední vidlici. Co tedˇ ? Kára byla nepojízdná, už byla skoro tma a neměla jsem sebou mobil.
Začala jsem káru uklízet s cesty pryč, když setmělým lesem najednou přišli tři lidé. Ptali se mě, proč mám tu káru tak v houští. Když jsem jim to řekla,i to že nemám mobil, pohotově mi nabídli svůj. Jenže já neznám na Jirku číslo. Nakonec jsem ze sebe vypotila jedno číslo na známého a ten zavolal Jirkovi, že jsem v borovanském lomu, měla jsem ho asi 60 metrů dokopce.
Nejdřív jsem si seřadila psy na lajně k noze, že vytlačím káru do lomu sama, ale zjistila jsem , že to nejde. Tak jsem zas rozvinula lajnu, přepla na postroje a vždycky jsem houkla na psy aby zabrali a současně jsem cukla s károu do strany, aby šla rovně. Pak zas psům povel stůj. Já jsem se musela vydýchat a takhle po kouskách jsme se dopravovali k lomu. Psi spolupracovali báječně, jen jsem nevěděla, jestli se můj vkaz dostal k Jirkovi, stačí aby jeden z lidí nebyl na mobilu.
V lomu jsem si sedla ke psům a čekala co bude. Za chvíli jsem slyšela povědomé bouchání prázdné káry a za pár minut světla škodovky. Naložili jsme psy do přivěsu, káru nahoru a jedem domů Krokem, protože cesta byla samý výmol. Byli jsme asi kilometr od lomu, když najednou se Jirka ptá: ,,Kam si dala Pesíčka?" Svítím kolem sebe v autě a Pesíček nikde. Já jsem ho zapoměla naložit! Zastavili jsme , volám Pesi! A Pesíček celou tu dobu cupital okolo auta. Pro jistotu se ptám Jirky-- Ale děti dnes odjely s babičkou, souhlasí, žejo?----

Ach jo, moje štastná hvězda poněkud zapadla.
______________________________________________________________________________________

28.12.--------12 km------prům 12 ----- max 22,5---------nic není tak zlé, když mám kolem sebe dobré lidi, a jeden z nich mi dnes svařil káru, vystužil, promazal co se má promazat, jen jsem do káry malinko strčila a už jela, jak byla krásně promazaná. A ty brzdy! Prostě nádhera. Dnes jsem vyjela až za tmy, byla to absolutně šílená jízda, jak je umrznuto, bála jsem se, že mi zas něco v káře povolí a radši proto jsem jela jen tolik.

Dnes jsem poprvé jela při těch dvou baterkách, bez sněhového poprašku. Svítí to skvěle.

Je nejvyšší čas začít pořádně jezdit, jestli chci jet toho Šediváka..
__________________________________________________________________________________

29.12.------23 km--------------prům 9 km----------
___________________________________________________________________________________

30.12.-------30km--------------prům 8,9
_________________________________________________________________________________

31.12.-----------------------------17 km pěšky, výlet ze Zámostí na Karlův hrádek. Bez dětí, s Jirkou. Za pár minut odjíždím na noční směnu,na 20.00hod na 12 hod, jen záskok za pečovatelskou službu.
____________________________________________________________________________

Za prosinec 141 km.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jastra Jastra | 17. prosince 2009 v 22:23 | Reagovat

To je nějaký litování tý potvory! Alespoň občas by měla dostat za uši (no ne za tlapičku).Jednou se všichni opomíjení plebejci spojí a milá protěžovaná Baruška se bude divit, jestli na to ovšem bude mít čas?

2 Kata Kurakova Kata Kurakova | 22. prosince 2009 v 17:24 | Reagovat

Sarko, vymaz si prosim mailovou schranku, nejde mi Ti poslat mail, protoze ji mas plnou. A neboj, Barca se Ti brzy zahoji! K.

3 Jake Jake | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 14:51 | Reagovat

Docela jsem o tom četl a souhlasím s tebou....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama