Hasky víkend v Mozolově

7. října 2010 v 22:36 | Šárka

Koncem září jsem byla s dětmi na víkendu Siberianhasky klubu. Od mého bydliště jen 100 km. Zase mi vyšly dobře dny kdy jsem doma, takže mám čt a pá volno a mám naprosto přepychově času na to se v pátek zabalit.

Znovu blahořečím mému zaměstnavateli, nikdy jsem nechtěla dělat u soukromníka, že ze mě sedře kůži za živa a místo toho jsem velice příjemně překvapená.

Takže jsem v pátek ve dvě odpoledne vyjela s dětna směr Nuzice za Týnem nad Vltavou, bylo teplo, náše zastávka se jmenuje Židova strouha, šestikilometrová příjemná procházka.  Je to zařízlé  údolíčko se skalami, nesčetněkrát jsme se prodili přes potok, skákali přes kameny a obdivovali se skalám. Je znepokojující, že mám s dětma cestovní rychlost skoro stejnou jako na treku bez dětí, okolo 3 km v hod i s pauzama.

Za dvě hodinky, po šesté večer pokračujeme směr Mozolov. Trochu jsem bloudila a tak jsem přijela na místo okolo osmé večer. Moc nás tu není, Magda, Eva a její přitel. A já s dětma a se psama a se čtyřkolkou. Ubytovali jsme se v chatce a šli jsme si sednout k ohni a opéct buřty.

Ráno přišla avizovaná změna počasí, kvůli tom tánhu pro děti zimní výbavu. Madga naplánovala pidizávody v běhu, odmítám se účastnit, ale Kačer co přijel s Lokim si zaběhali s ostatními.

Potom jsme vyrazili na výlet, ostatní jdou pěšky, já s dětma se psy s károu. Trochu prší a trochu ne, náš cíl je hospoda v lyžařském areálu Monínec. Cestou se přidává Martina Burdů s haskounkou a ohařem a jěšte klubová chovatelka koz a jedné haskounky.Trochu jsme bloudili, psi tapkali jako vždycky, cestou pár všetečných lidiček ptalo, zdali je jisté, že bude mít hospoda na Monínci otevřeno a bude mít teplá jídla. Doufali jsme že i když se nelyžuje. Když jsme dorazili nad sjezdovku nad hospodou a viděla jsem ten svah a morkou trávu, řekla jsem si, že to nepojedu se psy v zápřahu a seřadila jsem si psy k noze na vodítkách a samospádem jsem klouzala dolů. Pak přišel ještě větší kopec co končil odvodnovacím rygolem,  to už jsem vysadila děcka, atˇ jdou pěšky. A za pár metrů si první z nás všimli že před hospodou je podezřele hodně aut a některé ozdobené myrtou. To snad ne! Svatba!  Madga jakožto vůdce výpravy šla vyjednávat. Zrovna nepršelo a když jsme si utřeli lavičky, mohli bychom sedět venku.  Zprávy z hospody byly výborné.
Jídlo bude, svíčková a hoězí s knedlčky, prostě klasické svatební menu, ale bez obsluhy. To nám nevadilo, dostali jsme kotel polévky a výbornou svíčkou,  kafíčko a pak jsme se sbírali k odchodu.

Do toho kopce nahoru jsem si popůjčovala co bylo schopné táhnout, ano i tací haskouni byli mezi přítomnými, co by ani nezatáhli, dětičky musely jít pěšky a už jsme funěli do kopce. Nahoře jsem vrátila půjčené psy, a jeli jsme tou samou cestou zpátky. V Ounuzi okolo domu s doškovou střechou, přes prázdné pastviny. Začalo pršet a do konce celé akce už nepřestalo. No ale nejsme z cukru, v pohodě jsme dojeli do Mozolova, rozloučili jsme se s těmi kdo přijeli jen na jeden den a šli jsme na večeři.

Potom následoval pro moje děti zlatý hřeb večera- koupání v krytém bazénu. sice už ne vytápěném, ale co by jeden neudělal pro otužování dětí. Byla mi tam hrozná zima a to jsem se celou hodinu nezastavila, plavala jsem sem a tam co mi dech stačil. David měl kruh a rukávky, Iveta umí plavat sama. Nezamrzla jsem moc ráda jsem po deváté hodině večer zalezla do chatky spát.

Ráno byl déštˇ ještě vytrvalejší a intenzivnější. Tak jsme zatroubili na ústup, zbalili se a jeli domů. I přesto považuji celou akci za vydařenou. Tak někdy příště ve větším počtu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Káťa Kuraková Káťa Kuraková | 17. října 2010 v 19:35 | Reagovat

Šárko, moc pěkné povídání. Snad příště budu s vámi a bude i lepší počasí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama